DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY DPH V POLSKU

POLSKÉ DPH

Nepřímé daně jsou zdrojem příjmů státního rozpočtu. Jsou součástí ceny zboží nebo služeb, a tím nepřímo snižují příjem kupujícího. V Polsku se do této skupiny řadí daně: daň ze zboží a služeb (DPH), spotřební daň a daň z hazardu. Nepřímé daně jsou placeny koncovými spotřebiteli.

Napisał: paulina

Daň ze zboží a služeb (DPH) v Polsku

Daň ze zboží a služeb (DPH) v Polsku funguje od 5. 7. 1993. Tato daň nahrazuje bývalou daň z obratu – s okamžikem zavedení DPH zaniká daň z obratu.

Základní právní předpisy týkající se DPH v Polsku:

• daň ze zboží a služeb (DPH) v Polsku, Zákon č. 212/2008 Sb., položka 1336,
• vládní nařízení ministerstva financí ze dne 28. listopadu 2008 o vrácení daně některým
poplatníkům, vystavování faktur a jejich uchovávání a o seznamu výrobků a služeb, na
které se nevztahuje osvobození od daně ze zboží a služeb (Zákon č. 212/2008 Sb.,
položka 1337),
• vládní nařízení ministerstva financí ze dne 28. listopadu 2008 o vydávání a zasílání
faktur v elektronické podobě, jejich ukládání a poskytování přístupu k těmto fakturám
finančnímu úřadu nebo orgánům daňové kontroly (Zákon č. 133/2005 Sb., položka
1119),
• vládní nařízení ministerstva financí ze dne 19. prosince 2008 o osvobození od
povinnosti vést evidenci v případě používání registračních pokladen (Zákon č.
228/2008, položka 1510),
• vládní nařízení ministerstva financí ze dne 19. prosince 2008 o odpočtu a vrácení
částek vyplacených za nákup pokladen (Zákon č. 228/2008, položka 1509),
• vládní nařízení ministerstva financí ze dne 28. listopadu 2008 o technických kritériích a
podmínkách, které musí splpovat pokladny a o podmínkách jejich použití (Zákon č.
212/2008, položka 1338),
• směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z
přidané hodnoty,
• nařízení Rady (ES) č. 1777/2005 ze dne 17. října 2005, kterým se stanoví prováděcí
opatření ke směrnici 77/388/EHS o společném systému daně z přidané hodnoty v
Polsku  (Úřední věstník NFB č. 288/1 2005).

Předmět daně DPH v Polsku

Předmětem daně ze zboží a služeb (DPH) v Polsku jsou činnosti, které budou zahrnovat:
• placené dodávky zboží a poskytování služeb na území státu,
• vývoz zboží,
• dovoz zboží,
• nabytí zboží v rámci státu EU za úplatu, na území státu,
• dodávka zboží v rámci EU.

Pojem plátce, poplatník

Poplatník daně ze zboží a služeb (DPH) v Polsku je právnická osoba (např. akciová společnost, společnost s ručením omezeným, fond, sdružení), podnikatelský subjekt bez právní subjektivity (např. veřejná obchodní společnost), fyzická osoba.

Fyzická osoba je:

– osoba samostatně výdělečně činná,
– osoba realizující pořízení zboží v rámci států EU,
– osoba realizující dovoz zboží,
– osoba realizující nabytí služeb za úplatu z jiného státu EU,
– osoba podléhající celnímu řízení,
– dovoz nových dopravních prostředků ze zemí EU,
– jiné.

Plátcem daně ze zboží a služeb (DPH) v Polsku jsou exekuční orgány a soudní exekutor, kteří pobírají a odvádějí daň z dodání (služby) provedené v rámci exekuce.

 

Základ daně ze zboží a služeb DPH v Polsku
Základem daně ze zboží a služeb v Polsku je:

• obrat, který se skládá z dlužné částky z prodeje (obratu), snížený o částku splatné
daně;
• obrat, což je suma přijatých záloh, předplateb anebo splátek, snížený o splatné daně;
• v případě dovozu zboží – celní hodnota plus daň splatná, spotřební daň, provize,
náklady na balení, přepravu a náklady na pojištění;
• v případě dovozu služeb – částka, kterou je zákazník povinen zaplatit;
• v případě pořízení zboží v rámci EU – částka, kterou je povinen zaplatit kupující;
• další.

 

Daňové sazby u daně ze zboží a služeb DPH v Polsku:

• 23 % základní,
• 8 % a 4 % snížená,
• 0 % zvýhodněná.

Sazba 23 % se vztahuje na většinu zboží a služeb. Snížené sazby se vztahují na zboží související s ochranou zdraví (8 %) a zemědělské produkty (4 %). Preferenční celní sazba ve výši 0 % platí pro export nebo dodání zboží v rámci EU.
Dani ve výši 4 % podléhá osobní taxi služba, pokud poplatník zvolil paušál.

 

Výpočet splatné daně v Polsku:

Cena netto (náklady + zisk) x dapová sazba = daň splatná

Osvobození od DPH v Polsku

Osvobození od daně ze zboží a služeb DPH v Polsku se dělí na subjektivní a objektivní.
Subjektivní osvobození se týká daňových poplatníků:
• u nichž zdanitelné hodnoty tržeb v předchozím fiskálním roce nepřesáhly celkem 50.000 zł;
• provádějících pouze činnosti osvobozené od daně;

Subjektivní osvobození neplatí např. pro daňové poplatníky poskytující služby právní, šperkařské, poradenské, a pro ty zajišťující dodávky výrobků z drahých kovů.

Objektivní osvobození od daně se týká mj. vzdělávacích služeb, pronájmu prostor pro obytné účely, některých služeb finančního zprostředkování (byly uvedeny v ustanoveních týkajících se daně ze zboží a služeb).

Registrace k DPH v Polsku

Registrace plátce je realizována prostřednictvím ředitele finančního úřadu místně příslušného pro plátce daně, který musí předložit přihlášku pro registraci DPH v Polsku. Přihlášku k registraci je povinen poplatník předložit před zahájením první činnosti, nebo před skončením platnosti od osvobození od daně DPH v Polsku. Plátci, kteří jsou osvobozeni od DPH mohou také předložit přihlášku k registraci k DPH v Polsku – dobrovolní plátci (registrace VAT-R).

Doklad o registraci poplatníka k DPH v Polsku vydává daňový orgán formou potvrzení registrace subjektu jako aktivního plátce DPH v Polsku (nebo jako osvobozeného od DPH v Polsku) DPH -5.

Daňový poplatník zaregistrovaný jako plátce DPH v Polsku vystavuje faktury DPH, vede úplnou evidenci, podává daňová přiznání DPH-7 (DPH-7K, DPH-7D), může si odepsat daň na vstupu, může se zaregistrovat jako plátce DPH-EU.

Plátci, kteří ukončili činnost a byli registrováni k DPH v Polsku mají povinnosti podat na finanční úřad oznámení o ukončení činnosti, které jsou předmětem daně (DPH-Z).

Daň na výstupu

Daňová povinnost – daň na výstupu vzniká dnem dodání zboží, poskytnutí služby. Rozlišuje se několik zvláštních momentů vzniku daňové povinnosti k DPH jako např.

– den vystavení faktury, jestliže dodání zboží nebo poskytnutí služeb má být potvrzeno
fakturou, nejpozději však do 7 dnů od dodání zboží a nebo poskytnutí služby,
Dapový systém v Česku a Polsku 125
– den přijetí platby, nejpozději však do 30 dnů ode den poskytnutí služeb stavebních nebo
stavebně-montážních prací.

U dodání zboží v rámci států EU daňová povinnost vzniká 15. den měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo, nebo bylo realizováno dodání zboží. Jestliže před tímto termínem plátce DPH vystavil fakturu, daňová povinnost vzniká dnem vystavení faktury.

U dovozu zboží daňová povinnost vzniká dnem vzniku celního dluhu. Daňová povinnost u malých plátců, kteří volili „pokladní metodu“, vzniká dnem úhrady platby, nejpozději však do 90 dnů od dodání zboží nebo poskytnutí služby.

Zdaňovací období DPH v Polsku

Zdaňovací období DPH v Polsku je měsíční nebo kalendářní čtvrtletí. Plátce sám rozhoduje při výběru zdaňovacího období v přihlášce k registraci DPH-R v .

Daňové přiznání k DPH v Polsku

Plátci daně z přidané hodnoty v Polsku podávají přiznání k DPH měsíčně (DPH-7), nebo čtvrtletně (DPH-7K, DPH-7D). Daňové přiznání typu DPH-7 podávají tzv. malí plátci:

– jejichž obrat brutto nepřesáhl v předcházejícím kalendářním roce 1.200.000,- euro,
– poplatníci, u nichž částka provizí nebo jiných úplat nepřesáhla v předcházejícím kalendářním roce 4.500,- euro.
Daňové přiznání DPH-7D podávají jiní poplatníci DPH v Polsku, kteří mají povinnost podávat daňové přiznání za kalendářní čtvrtletí.

Jiná přiznání

DPH-8 Daňové přiznání k DPH v Polsku týkající se pořízení zboží v rámci států EU,
které jsou povinni podat poplatníci nemající povinnost podat daňové přiznání typu             DPH-7,

DPH-9 Daňové přiznání k DPH v Polsku – o dovozu zboží a poskytnutí služeb s místem
plnění v tuzemsku, kteří jsou povinni podat poplatníci nemající povinnost podat
přiznání typu DPH-7, DPH-7K, DPH-7D nebo DPH-8.

DPH-10 Daňové přiznání k DPH v Polsku při pořízení nových dopravních prostředků v
rámci zemí EU.

DPH-11 Daňové přiznání k DPH v Polsku při dodání (prodeji) nového dopravního
prostředku v rámci zemí EU.

DPH-12 Zkrácené daňové přiznání k DPH v Polsku za poskytování služeb osobních
taxíků zdaněných paušálem.

Evidence DPH v Polsku

Pro účely daně z přidané hodnoty jsou plátci povinni vést evidenci DPH v Polsku.

Druhy evidence DPH v Polsku:

– Zjednodušená: povinnost vedení této evidence se týká plátců osvobozených od daně (tzn. těch, kteří se dosud nestali plátci DPH, nebo netýká se plátců osvobozených od DPH). Obrat jsou povinni evidovat narůstajícím způsobem od začátku kalendářního roku. Pokud obrat přesáhne částku 50.000 zł., vzniká daňová povinnost k DPH v Polsku.

– Úplná evidence: poplatníci jsou povinni evidovat prodej a pořízení zboží. Na základě této evidence se vyplpují daňová přiznání. Plátci jsou povinni evidovat daň na straně vstupu i na straně výstupu. Na základě této evidence jsou pořizována daňová přiznání a evidence slouží k vyčíslení daně na vstupu a daně na výstupu. V případě dodání zboží fyzickým osobám, které nejsou OSVČ a zemědělcům, je evidence vedena s použitím registračních pokladen. Z rozdílu mezi daní na vstupu a výstupu vzniká buď daňová povinnosti (když je větší daň na výstupu) nebo nadměrný odpočet (když je větší daň na vstupu).

Daňové přiznání a splatnost daně v Polsku

Daňové přiznání k DPH v Polsku spočívá ve vyčíslení daně na vstupu a daně na výstupu. Jestliže rozdíl daně na výstupu mínus daně na vstupu je plus, vzniká daňová povinnost pro plátce. Pokud je rozdíl minusový, vzniká nadměrný odpočet.

 

Daň na výstupu mínus daň na vstupu je větší než nula (daňová povinnost, částka, kterou je plátce povinen zaplatit na účet příslušného finančního úřadu).

Daň na výstupu mínus daň na vstupu je menší než nula (částka, nadměrný odpočet, který finanční úřad vrací na bankovní účet plátce, nebo částka je započtena na případnou dapovou povinnost v následujícím zdapovacím období).

Daň na výstupu je daň z dodání zboží a poskytnutí služeb, kterou plátce získává od klientů, odběratelů, daň na vstupu je daň z dodání zboží a poskytovaných služeb hrazených poplatníkem dodavatelům.

Daň na vstupu

Daň na vstupu se odečítá od daně na výstupu pouze tehdy, jestliže tato daň souvisí se zdanitelným plněním.

Částka daně na vstupu se skládá:

-z daně z přidané hodnoty vyčíslené na přijatých fakturách plátce daně z titulu dodání
zboží a služeb,
– daň z přidané hodnoty vyčíslená na JCD a celních dokumentech v případě dovozu
zboží,
– částka daně na vstupu z dovozu služeb a dodání zboží z jiného státu EU.

Vracení nadměrného odpočtu v Polsku

Vracení nadměrného odpočtu na bankovní účet plátce následuje v termínu:
– 60 dní od podání daňového přiznání,
– 25 dní od podání daňového přiznání na žádost plátce,
– 180 dní od podání daňového přiznání (jestliže plátce nevykonával ve zdapovacím
období činnosti podléhající zdanění DPH v tuzemsku ani v zahraničí),
– v jiném období, pokud finanční úřad prodlouží termín pro vrácení nadměrného
odpočtu.

Faktury

Daňovými doklady v Polsku jsou faktury, které jsou vystavovány plátci DPH. Faktury musí být vystaveny nejpozději do 7 dnů ode dne uskutečnění dodání zboží nebo poskytnutí služeb.

Obchod v rámci státu EU

V rámci transakcí mezi státy EU není užíván pojem dovoz a vývoz, ale pojem pořízení zboží a poskytnutí služeb v rámci státu EU. Před zahájením první transakce v rámci státu EU je plátce povinen se registrovat jako plátce DPH–UE. Registrace je podávána na formuláři DPH-R. Potvrzením registrace je DPH-5UE, na kterém před DIČ poplatníka existuje označení PL. Plátci registrovaní jako plátci DPH-UE jsou povinni podávat čtvrtletně informace DPH-UE (souhrnná hlášení DPH), ve kterých jsou uváděny veškeré dodávky a pořízení zboží a služeb v rámci státu EU.

Dodávka zboží a služeb v rámci státu EU podléhá zdanění sazbou 0 %. Podmínkou je, že odběratel i dodavatel uvedli na faktuře DIČ a dodavatel před podáním daňového přiznání za stanovené období má doklady potvrzující, že zboží bylo vyvezeno z tuzemska na území jiného členského státu EU.

Polští plátci DPH si mohou žádat o potvrzení DIČ svých partnerů ze zemí EU na Úřadě výměny daňových informací (BWIP) v Konině.

BWIP – potvrzuje nebo nepotvrzuje identifikace dapových subjektů.