Daň z příjmů fyzických osob v Polsku

Základní právní předpisy týkající se daně z příjmů fyzických osob v Polsku:
– Zákon o dani z příjmů fyzických osob z 26. července 1991 (v průběhu své platnosti byl
několikrát novelizován; Zákon č. 144 z 20. 11. 1998, Zákon č. 209 a 201 z 6. 11. 2008,
Zákon č. 201 ze dne 23. 10. 2009, Zákon č. 75 ze dne 18. 3. 2010).

Předmět daně z příjmů fyzických osob v Polsku
Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou veškeré příjmy fyzické osoby s výjimkou příjmů, které jsou od daně osvobozeny.

Osoby samostatně výdělečně činné v Polsku mají možnost výběru metody zdanění:

– Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti vyčlenit od jiných
zdrojů příjmů a zdapovat tyto příjmy sazbou daně 19 %.
– Kumulovat příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti s
jinými zdroji příjmů a zdapovat tyto příjmy celkem dle progresivní sazby
daně (v tomto případě mají možnost uplatpování různých druhů slev na
dani).

Zdroje příjmů je možné rozdělit na dvě kategorie:

1. Příjmy ze závislé činnosti
2. Příjmy z majetku

Zdroje příjmů, ze kterých jsou příjmy předmětem daně:

– příjem z pracovně-právního, služebního nebo členského poměru, příjmy
za práci členů družstev, důchody a renty,
– činnosti vykonávané na základě dohody o provedení práce, smlouvy o dílo,
manažerských smluv, příjmy z činnosti znalců, příjmy členů statutárních
orgánů a dalších orgánů právnických osob, likvidátorů,
– příjmy z nezemědělské hospodářské činnosti, výkon svobodného
povolání,
– speciální (zvláštní) odvětví zemědělské produkce, např. chov drůbeže,
včelařství, chov kožešinových zvířat,
– příjem z nemovitostí anebo jejich částí,
Dapový systém v Česku a Polsku 106
– nájmy, podnájem, pronájem, pronájem 3. osobě,
– kapitálové příjmy peněžní i majetkové (za příjmy z peněžního kapitálu se
považují úroky z vkladů, půjček, prostředky na majetkových účtech,
dividendy, příjmy z titulu cenných papírů, z majetkových, autorských práv
a práv jim podobných),
– prodej nemovitostí nebo jejich částí, nebo i prodej podílu v nemovitostech,
prodej družstevního, vlastnického práva na obytný prostor,
– jiné zdroje jako např. dávky sociálního zabezpečení, nemocenská,
mateřská, příspěvek na ošetřování člena rodiny, výživné s výjimkou
výživného na děti, stipendia, dotace, dary, zatajené příjmy.

Pojem poplatník a plátce

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob v Polsku jsou fyzické osoby. Žádný zákon nedefinuje fyzickou osobu a při definici je nápomocný čl. 8 Občanského zákona, který stanovuje, že fyzická osoba je každý člověk od narození až do smrti.
(V souladu s čl. 8 Občanského zákoníku je fyzická osoba každá osoba s právní způsobilostí, která se získává při narození. Zákon stanovuje, že subjektem zdanění jsou fyzické osoby mající místo bydliště na území Polské republiky nebo jejichž dočasný pobyt má v daném fiskálním roce trvání delší než 183 dní.)

Zákon stanoví plátce daně z příjmů fyzických osob, kterými jsou především zaměstnavatelé, v tom i individuální zaměstnavatelé, zemědělská družstva a jiná výrobní družstva, banky vyplácející zahraniční renty, okresní správy sociálního zabezpečení, úřady práce, organizační jednotky vyplácející stipendia, centra společenské integrace. Tyto orgány jsou povinny jako plátce v průběhu zdapovacího období provádět výpočet a srážku daně z příjmů a odvod daně na účet finančního úřadu.

Základ daně z příjmů fyzických osob v Polsku

Základem daně z příjmů fyzických osob je souhrn příjmů z jednotlivých zdrojů příjmů, který je definován jako rozdíl, o který příjmy z jednotlivých zdrojů příjmů převyšují výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto zdanitelných příjmů daňového poplatníka. Uznatelné náklady jsou stanoveny dvěma způsoby:

– první z nich je formou paušální částky,
– druhý se týká skutečných výdajů, uznaných jako daňově uznatelné
náklady.

Základem zdanění je příjem, který je rozdílem mezi sumou příjmů a náklady na jejich získání, po odečtení příspěvků na sociální zabezpečení a další srážky, které stanoví zákon.

Sazba daně uvedená v par. 27 Zákona o dani z příjmů fyzických osob se vztahuje na příjmy zdaněné na obecných zásadách. Sazba daně ze základu daně má progresivní charakter neboť činí:

18 % ze základu daně do 85.528 zł. mínus sleva na dani, která činí
556 zl. 02 gr.
32 % ze základu daně nad 85.528 zl.

Odčitatelná položka od základu daně činí 3.091 zł.

Osvobození od daně z příjmů fyzických osob v Polsku

1. Osvobození subjektivní – týká se např. osvobození diplomatů vznikající na základě mezinárodního práva.
2. Osvobození objektivní – je možno rozdělit na tyto skupiny:

– osvobození příjmů sociálního charakteru (dávky sociální péče, dávky
pomoci v hmotné nouzi, sociální služby, dávky státní sociální podpory,
příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou či jinou osobu, porodné, alimenty,
studijní stipendia ze státního rozpočtu),
– pracovní benefity (stravenky, bony, pitný režim apod.),
– přijaté náhrady od pojišťoven, od zaměstnavatelů, renty válečných invalidů
a jejich rodin,
– příjmy kapitálové a z majetkových práv,
– některé příjmy z prodeje (např. příjmy získané ze směny obytného domu),
– příjmy důchodců (předčasné i starobní důchody),
– cestovní náhrady,
– některé příjmy ze samostatné výdělečné činnosti,
– osvobození od některých příjmů dosažených v zahraniční – příjmy od vlád
cizích států, mezinárodních organizací a mezinárodních finančních
institucí, z prostředků v rámci poskytované pomoci.

Daňová povinnost

Vzniká pouze na základě zákona o dani z příjmů.

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob mají povinnost podat v termínu do 30. dubna následujícího roku na místně příslušném finančním úřadu daňové přiznání na příslušném formuláři o výši dosaženého příjmu (ztráty) za příslušné zdapovací období.

Zdaňovací období

Zdaňovací období je kalendářní rok.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob v Polsku (PIT)

Je forma povinného poskytnutí informace pro daňové účely (další zákony upravují, které výkazy a informace jsou povinni poplatníci podat) na základě daňových zákonů – poplatníci, plátci, inkasenti.