Jedná se o přímou daň, jejíž předmětem jsou příjmy fyzických osob. Daň z příjmů fyzických osob v Polsku je regulována Zákonem o dani z příjmů fyzických osob ze dne 26. července 1991, který byl v průběhu své platnosti několikrát novelizován. Současnou podobu zákona o dani z příjmů fyzických osob je zákon č. 263/2004 Sb. ze dne 18. listopadu 2004.
Základní právní předpisy týkající se daně z příjmů fyzických osob v Polsku:
– Zákon o dani z příjmů fyzických osob z 26. července 1991 (v průběhu své platnosti byl
několikrát novelizován; Zákon č. 144 z 20. 11. 1998, Zákon č. 209 a 201 z 6. 11. 2008,
Zákon č. 201 ze dne 23. 10. 2009, Zákon č. 75 ze dne 18. 3. 2010).
Předmět daně z příjmů fyzických osob v Polsku
Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou veškeré příjmy fyzické osoby s výjimkou příjmů, které jsou od daně osvobozeny.
Osoby samostatně výdělečně činné v Polsku mají možnost výběru metody zdanění:
– Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti vyčlenit od jiných
zdrojů příjmů a zdapovat tyto příjmy sazbou daně 19 %.
– Kumulovat příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti s
jinými zdroji příjmů a zdapovat tyto příjmy celkem dle progresivní sazby
daně (v tomto případě mají možnost uplatpování různých druhů slev na
dani).
Zdroje příjmů je možné rozdělit na dvě kategorie:
1. Příjmy ze závislé činnosti
2. Příjmy z majetku
Zdroje příjmů, ze kterých jsou příjmy předmětem daně:
– příjem z pracovně-právního, služebního nebo členského poměru, příjmy
za práci členů družstev, důchody a renty,
– činnosti vykonávané na základě dohody o provedení práce, smlouvy o dílo,
manažerských smluv, příjmy z činnosti znalců, příjmy členů statutárních
orgánů a dalších orgánů právnických osob, likvidátorů,
– příjmy z nezemědělské hospodářské činnosti, výkon svobodného
povolání,
– speciální (zvláštní) odvětví zemědělské produkce, např. chov drůbeže,
včelařství, chov kožešinových zvířat,
– příjem z nemovitostí anebo jejich částí,
Dapový systém v Česku a Polsku 106
– nájmy, podnájem, pronájem, pronájem 3. osobě,
– kapitálové příjmy peněžní i majetkové (za příjmy z peněžního kapitálu se
považují úroky z vkladů, půjček, prostředky na majetkových účtech,
dividendy, příjmy z titulu cenných papírů, z majetkových, autorských práv
a práv jim podobných),
– prodej nemovitostí nebo jejich částí, nebo i prodej podílu v nemovitostech,
prodej družstevního, vlastnického práva na obytný prostor,
– jiné zdroje jako např. dávky sociálního zabezpečení, nemocenská,
mateřská, příspěvek na ošetřování člena rodiny, výživné s výjimkou
výživného na děti, stipendia, dotace, dary, zatajené příjmy.
Pojem poplatník a plátce
Poplatníky daně z příjmů fyzických osob v Polsku jsou fyzické osoby. Žádný zákon nedefinuje fyzickou osobu a při definici je nápomocný čl. 8 Občanského zákona, který stanovuje, že fyzická osoba je každý člověk od narození až do smrti.
(V souladu s čl. 8 Občanského zákoníku je fyzická osoba každá osoba s právní způsobilostí, která se získává při narození. Zákon stanovuje, že subjektem zdanění jsou fyzické osoby mající místo bydliště na území Polské republiky nebo jejichž dočasný pobyt má v daném fiskálním roce trvání delší než 183 dní.)
Zákon stanoví plátce daně z příjmů fyzických osob, kterými jsou především zaměstnavatelé, v tom i individuální zaměstnavatelé, zemědělská družstva a jiná výrobní družstva, banky vyplácející zahraniční renty, okresní správy sociálního zabezpečení, úřady práce, organizační jednotky vyplácející stipendia, centra společenské integrace. Tyto orgány jsou povinny jako plátce v průběhu zdapovacího období provádět výpočet a srážku daně z příjmů a odvod daně na účet finančního úřadu.
Základ daně z příjmů fyzických osob v Polsku
Základem daně z příjmů fyzických osob je souhrn příjmů z jednotlivých zdrojů příjmů, který je definován jako rozdíl, o který příjmy z jednotlivých zdrojů příjmů převyšují výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto zdanitelných příjmů daňového poplatníka. Uznatelné náklady jsou stanoveny dvěma způsoby:
– první z nich je formou paušální částky,
– druhý se týká skutečných výdajů, uznaných jako daňově uznatelné
náklady.
Základem zdanění je příjem, který je rozdílem mezi sumou příjmů a náklady na jejich získání, po odečtení příspěvků na sociální zabezpečení a další srážky, které stanoví zákon.
Sazba daně uvedená v par. 27 Zákona o dani z příjmů fyzických osob se vztahuje na příjmy zdaněné na obecných zásadách. Sazba daně ze základu daně má progresivní charakter neboť činí:
18 % ze základu daně do 85.528 zł. mínus sleva na dani, která činí
556 zl. 02 gr.
32 % ze základu daně nad 85.528 zl.
Odčitatelná položka od základu daně činí 3.091 zł.
|
Sazba daně v roce 2013 |
|||
|
Nad |
Do |
Dap činí |
|
|
85 528 zł |
18 % mínus sleva na dani 556 zł 02 gr |
||
|
85 528 zł |
14 839 zł 02 gr + 32 % ze základu přesahujícího nad 85 528 zł |
||
Osvobození od daně z příjmů fyzických osob v Polsku
1. Osvobození subjektivní – týká se např. osvobození diplomatů vznikající na základě mezinárodního práva.
2. Osvobození objektivní – je možno rozdělit na tyto skupiny:
– osvobození příjmů sociálního charakteru (dávky sociální péče, dávky
pomoci v hmotné nouzi, sociální služby, dávky státní sociální podpory,
příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou či jinou osobu, porodné, alimenty,
studijní stipendia ze státního rozpočtu),
– pracovní benefity (stravenky, bony, pitný režim apod.),
– přijaté náhrady od pojišťoven, od zaměstnavatelů, renty válečných invalidů
a jejich rodin,
– příjmy kapitálové a z majetkových práv,
– některé příjmy z prodeje (např. příjmy získané ze směny obytného domu),
– příjmy důchodců (předčasné i starobní důchody),
– cestovní náhrady,
– některé příjmy ze samostatné výdělečné činnosti,
– osvobození od některých příjmů dosažených v zahraniční – příjmy od vlád
cizích států, mezinárodních organizací a mezinárodních finančních
institucí, z prostředků v rámci poskytované pomoci.
Daňová povinnost
Vzniká pouze na základě zákona o dani z příjmů.
Poplatníci daně z příjmů fyzických osob mají povinnost podat v termínu do 30. dubna následujícího roku na místně příslušném finančním úřadu daňové přiznání na příslušném formuláři o výši dosaženého příjmu (ztráty) za příslušné zdapovací období.
Zdaňovací období
Zdaňovací období je kalendářní rok.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob v Polsku (PIT)
Je forma povinného poskytnutí informace pro daňové účely (další zákony upravují, které výkazy a informace jsou povinni poplatníci podat) na základě daňových zákonů – poplatníci, plátci, inkasenti.
| PIT- daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob v Polsku |
||||
| Zkratka | Název formuláře | Daňový subjekt (podávající) | Komu se daňové přiznání podává | Termín platby |
| PIT-4R | Přiznání roční o zálohách na dap z příjmu fyzických osob | Plátce – zaměstnavatel (vyúčtování příjmů ze závislé činnosti) | Místně příslušný finanční úřad | Do 31. 1. roku následujícího po zdapovacím období |
| PIT-8AR | Přiznání o paušální dani, (např. výhry v konkursech, úroky, dividendy) | Plátce | Místně příslušný finanční úřad | Do 31. 1. roku následujícího po zdapovacím období |
| PIT-8C | Informace o příjmech z jiných zdrojů a o některých kapitálových příjmech (např. prodej cenných papírů) | Plátce | Místně příslušný finanční úřad | Do konce února následujícího roku |
| PIT-11 | informace o příjmech a zálohách na dap z příjmu fyzických osob | Plátce | Místně příslušný finanční úřad | Do konce února následujícího roku |
Zajímá Vás REGISTRACE K DPH V POLSKU, VEDENÍ EVIDENCE DPH V POLSKU anebo VEDENÍ ÚČETNICTVÍ V POLSKU V ČESKÉM JAZYCE?
Kontaktujte POLPARTNER
