Daň z příjmů právnických osob v Polsku

Účelem těchto změn bylo:
• zregulovat právní a dapová řešení, nedostatečná vzhledem k měnícím se formám a
směrům hospodářského života;
• nutnost další harmonizace dapových předpisů s řešeními fungujícími v oblasti zdanění
příjmů právnických osob v zemích Evropské unie;
• přizpůsobení předpisů z oblasti daně z příjmů požadavkům vyplývajícím z Ústavy;
• odstranění nebo upřesnění stávajících předpisů, které mohou vyvolávat pochybnosti
nebo spory mezi dapovými poplatníky a správci daně (orgány dapové kontroly, finanční
úřady).

Zákon také upravuje teritoriální otázku dosahovaných příjmů, proto:
– daňoví poplatníci, pokud mají sídlo nebo vedení firmy na polském území, podléhají
zdanění všech svých příjmů bez ohledu na místo jejich dosažení,
– daňoví poplatníci, pokud nemají sídlo nebo vedení firmy v Polsku, podléhají zdanění
pouze těch příjmů, kterých dosáhli v Polsku.

Základní právní normy v Polsku:
• Zákon ze dne 15. 2. 1992 o dani z příjmu právnických osob (ve znění pozdějších
předpisů, naposledy novelizován 21. 10. 2009),
• Zákon č. 69/2009 Sb. ze dne 5. 3. 2009 o změnách daně z příjmu fyzických a
právnických osob (Sbírka zákonů ze dne 7. 5. 2009, položka 587),
• Zákon č. 201/2009 Sb. ze dne 23. 10. 2009 o změnách zákona daně z příjmů
fyzických a právnických osob a některých jiných zákonů (ze dne 30. listopadu 2009,
položka 1542).

Předmět daně v Polsku
Předmětem zdanění daní z příjmu právnických osob je příjem, bez ohledu na zdroj příjmů, z něhož byl dosažen zisk. Příjem představuje přebytek zisků nad náklady na jejich pořízení, kterého bylo dosaženo ve fiskálním roce. V případě, že náklady na získání příjmů jsou vyšší než suma příjmů, společnost zaznamená ztrátu. Ztrátu může poplatník splatit v průběhu příštích pěti let.

Příjmy ve smyslu zákona o dani z příjmů zahrnují:
• získání peněz, peněžní hodnoty (např. šeky), rozdíly kurzu;
Daňový systém v Česku a Polsku 95
• hodnotu obdržených bezplatných služeb a příjmů v naturáliích (kromě výhod spojených
s používáním dlouhodobých prostředků, získaných rozpočtovými organizacemi,
zařízením rozpočtových jednotek);
• hodnotu vrácených pohledávek, v tom půjčky nebo úvěry, pokud byly již dříve odepsány
jako nedobytné, nebo byly zakalkulovány jako ztracené, nebo ty, na které byly
vytvořeny rezervy, dříve zakalkulované do nákladů;
• výnosy z kurzovních zisků z vlastních prostředků nebo peněžních hodnot v cizí měně
se stanovují jako rozdíl mezi hodnotou těchto prostředků, vypočtenou použitím kurzu
nákupu valuty ze dne faktického získání příjmu, a dále kurzu nákupu valut ze dne jejich
obdržení nebo kurzu prodeje ze dne obdržení valut, který byl náležitě ohlášen bankou,
jejíž služeb dapový poplatník využil.

Poplatník
Poplatníkem v Polsku jsou právnické osoby a kapitálové společnosti. Poplatníky daně mohou být také organizační jednotky bez právní subjektivity, s výjimkou společností, které nemají právní subjektivitu (civilní společnosti, partnerské, komanditní).

Základ daně v Polsku
Základ daně v Polsku jsou příjmy dosažené právnickou osobou (rozdíl mezi příjmy dosaženými právnickou osobou a náklady na jejich dosažení v daném období). Subjekty mají možnost provedení některých odpočtů od základu daně:

Sazby daně v Polsku
Sazby daně z příjmů právnických osob v roce 2010 jsou následující:
• 19 % z dapového základu (základní sazba),
• 19 % z příjmů získaných dapovými poplatníky v Polsku, kteří zde mají své sídlo nebo
vedení firmy, z úroků, autorských a podobných práv, z plateb za služby v oblasti
zábavy a sportu,
• 10 % z příjmů poplatků za vývozy nákladu a za cestující, přijaté v polských přístavech
zahraničními námořními dopravci,
Dapový systém v Česku a Polsku 96
• 50 % sankční sazba v případě snížení výše dapové povinnosti.

Osvobození od daně z příjmů právnických osob v Polsku
Zákon o dani z příjmu právnických osob stanoví osvobození od této daně, pro:
• činnost politických stran a organizace zaměstnavatelů v části příjmů vyplývajících z
jejich poslání a statutu s vyloučením hospodářské činnosti,
• příjem z titulu provozování škol v části určené na školní činnost,
• příjmy národních (státních) investičních fondů,
• příjmy sportovních a. s. v části určené na jejich sportovní činnosti,
• příjmy právnických osob, jejichž hlavním posláním je prospěšná činnost,
• příjmy církevních společností,
• příjmy z prodeje nemovitostí zemědělských hospodářství.

Osvobození od daně z příjmů právnických osob v Polsku se dále vztahuje na:
– státní rozpočet,
– Polskou národní banku,
– rozpočtové jednotky, účelové fondy vytvořené na základě zvláštních zákonů,
mezinárodní podniky založené prostřednictvím orgánů státní správy společně s cizími
státy,
– vlastní příjmy obcí,
– Agentury restrukturalizace a modernizace zemědělství, Agentury pro zemědělský trh,
– instituce sociálního zabezpečení, důchodové a investiční fondy.

Daňová povinnost v Polsku
Daňové přiznání v Polsku je podáváno po skončení zdapovacího období. Poplatníci daně z příjmů právnických osob podávají předběžné daňové přiznání o výši dosažených příjmů (ztráty) do konce třetího měsíce následujícího roku, za který se daň vyměřuje, a v tomto termínu jsou povinni zaplatit daň nebo rozdíl mezi výši daňové povinnosti a sumou zaplacených záloh na daň.
Daňové přiznání o konečné výši příjmů jsou poplatníci povinni podat v termínu 10 dnů od data schválení roční závěrky, ne však později než před uplynutím 9 měsíců od zakončení zdaňovacího období. Poplatníci jsou také povinni k daňovému přiznání přiložit výkaz zisku a ztrát a rozvahu, včetně auditorské zprávy a zápisu z valné hromady.

Zdaňovací období v Posku
Zdaňovacím obdobím u daně z příjmů právnických osob v Polsku je rok.

Daňová přiznání CIT – daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob v Polsku